Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Příběh jednoho čtenáře a vtipné hajzldámy

25. 04. 2016 12:08:54
Kousek příběhu, který vám jistojistě vykouzlí úsměv na tváři. Knížka Čtenář z vlaku v 6.27 mi doma ležela už celkem dlouho. Krom toho byla na můj vkus dosti útlá, měla celkem nezáživný obal a vždy jsem ji odsunula na příště.

Když jsem koukala, jak se kniha líbila ostatním čtenářům, tak jsem se dozvěděla, že někomu připomíná Amélii z Montmartru. Jelikož se jedná o film, který jsem viděla nesčetněkrát a který miluji, tak to najednou knihu povzneslo na úplně jinou úroveň. Stačilo tak málo.

Moje čtení bylo provázeno hudbou z filmu a stylem vyprávění. Musím říct, že mě to bavilo snad ještě víc. Krom toho, děj se odehrává v Paříži...takže proč ne :-)

Dle anotace mělo jít o příběh muže, Guylaina Vignollesa, který žije celkem nudný život. Každé ráno nasedá do vlaku v 6.27, v kterém nahlas předčítá úryvky z všemožných listů, které zachránil před zničením. Náplní jeho opravdové práce je obsluhovat jakýsi stroj Zerstor 500, který polyká, cupuje a ničí již odepsané knihy.

Přestože je Guylain hlavním obsluhovačem tohoto drtiče, z celého srdce ho nesnáší. Je pro něj noční můrou. Je to ale jeho život a on ho stereotypně žije. Kolem sebe má jen hrstku přátel, mezi které patří karas z kulatého akvária, Rouget de Lisle. Jeho přátelé jsou dosti prapodivní, ale dílo obohacují o spoustu zajímavých chvil v podobě vášně pro alexandriny nebo zoufalého hledání všech výtisků svých nohou (pochopíte až z textu v knize).

Osud mu ale chystá jiné překvápko. Jednoho dne najde ve vlaku zlatý poklad. USB, která obsahuje životní příběh záhadné ženy, Julie - mladičké obsluhovačky veřejných záchodků.

Život dělá kotrmelec a vše se mění. Děj dostává tu správnou šťávu, která celou knihu posouvá o úroveň výš. Dozvídáme se totiž další příběh. Opět stereotypní, ale mnohem vtipnější. Kdo by kdy čekal takové humorné a trefné poznatky z veřejných záchodků?

Od této chvíle nebudu koukat na hajzlbabky stejně jako doposavaď. Budu mít pocit, že musím spočítat všechny dlaždičky, okouknout, zdali najdu návštěvní knihu a hlavně už nikdy nezapomenu vhodit minci na talířek a usmát se.

Prvotina Jeana-Paula Didierlaurenta mně opravdu zvedla náladu. Ač bylo vše takové prapodivně krátké (na to nejsem zvyklá), tak vše sedělo tak jak má a zanechalo to ve mně nepopsatelný pocit štěstí.

Doporučuji všemi dvaceti :-)

Kniha: Čtenář z vlaku v 6.27

Autor: Jean-Paul Didierlaurent

Vydává: Knižní Klub, 2015

Autor: Kristýna Bednářová | pondělí 25.4.2016 12:08 | karma článku: 10.61 | přečteno: 759x


Další články blogera

Kristýna Bednářová

Já nepronásleduji, já pletu

Žijte přítomností. Hlavně teď a tady. Minulost nechte za sebou a o budoucnosti myslete jen pozitivně. Věty, které slyším denně a sama si jimi snažím řídit. Bohužel to ale ne vždycky jde.

7.3.2016 v 8:56 | Karma článku: 6.42 | Přečteno: 240 | Diskuse

Kristýna Bednářová

Na chvíli v jiném těle

Téměř každý má v dnešní době účet na nějaké sociální síti, která ho nenápadně nutí sdílet svůj život s ostatními. Nahráváme fotky, píšeme statusy, lajkujeme, komentujeme a prostě se snažíme zapadnout a žít.

18.2.2016 v 12:17 | Karma článku: 8.10 | Přečteno: 275 | Diskuse

Kristýna Bednářová

Když má kniha vlastní život

Tak jsme se konečně dočkali! Po dvou letech je tu závěrečný díl s prapodivným vztahem mezi čarodějnicí a upírem. A musím říct, že se povedl. Jsem spokojená. Kniha života je otázkou pro všechny nadpřirozené bytosti.

15.2.2016 v 13:19 | Karma článku: 7.74 | Přečteno: 143 | Diskuse

Další články z rubriky Osobní

Laďka Sindlerova

„Cos dokázala v životě?“

Dobrá otázka, že jo? Nedostala jsem ji já, zase jsem ji slyšela a v té chvíli jsem se zamyslela a zeptala se sama sebe co jsem v životě dokázala.

18.9.2018 v 12:45 | Karma článku: 17.60 | Přečteno: 620 | Diskuse

Vlastimil Fürst

Milost jen pro toho, kdo po ní touží

Pravím vám, že ten celník se vrátil ospravedlněn do svého domu, a ne farizeus. Neboť každý, kdo se povyšuje, bude ponížen, a kdo se ponižuje, bude povýšen. (Lukáš 18,14)

17.9.2018 v 21:31 | Karma článku: 11.20 | Přečteno: 100 | Diskuse

Jan Jílek

Malá Itálie v tramvaji

Jel jsem ráno tramvají č.12. Směrem na Vltavskou. Jako vždy, mezi Andělem a Klárovem se z tramvaje stane menší cizinecká kolonie. Dnes italská.

17.9.2018 v 12:35 | Karma článku: 18.50 | Přečteno: 977 | Diskuse

Alena Křehotová

Nina - zřejmě naposledy

Tedy ode mne. Předchozí článek byl v návaznosti na její rozhovor v Ona Dnes z 10. 09. 2018. Předtím jsem psala o potřebě nového vozíku a zeelektrizovaného... Dnes jen fotky. Jsou tzv. z mého archivu, autorskými právy se nemusíte

17.9.2018 v 9:45 | Karma článku: 14.67 | Přečteno: 412 | Diskuse

Laďka Sindlerova

Bůh ztratil moji adresu,

ta slova jsem tuhle někde četla nebo slyšela. Páni, nikdy by mi nenapadlo, že těmi pár slovy lze vyjádřit stav, ve kterém se právě nacházím.

17.9.2018 v 9:00 | Karma článku: 19.92 | Přečteno: 481 | Diskuse
Počet článků 31 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 397
Jsem člověk, který miluje knihy a vše s nimi spojené. Před mateřskou dovolenou jsem pracovala několik let v knihkupectví a nyní se věnuji alespoň psaní knižních recenzí. Spolupracuji s několika vydavatelstvími. Nějakým tím rokem píši na svůj blog a chtěla bych své psaní více rozvíjet.




Najdete na iDNES.cz