Vejdu se do tabulek?
Obdivuji ty, kteří si zapisují do tabulek pravidelně. Vlastně to i milují a je to jejich koníčkem. Utřídit, roztřídit, vytřídit, dát do skupin, sečíst, odečíst, pokrátit...určitě víte o čem mluvím. Je to skvělé a opravdu přehledné. Nemohu tomu nic vytknout. Ale v míře a k tématu. Protože ne vše se hodí do tabulek.
Třeba takové zdravotnictví. Jsem diabetička. Diabetes mám od svých 6 let. Od té doby už jsem prošla několik nemocnic a setkala se s několika doktory a specialisty. Mohu tedy trochu porovnat a vyvodit si z toho to, co mi nejvíc vyhovuje. V jednom mám jasno. Nemám ráda lékaře, kteří škatulkují podle tabulek. Určitě je dobré se od něčeho odrazit, když chcete někoho léčit a někomu pomoci. Ikdyž o výraz „někomu pomoci“ by se v tuto chvíli dalo diskutovat.
Každopádně, jak už spousta z nás zjistila, tak ne všichni lékaři jsou ti nejlepší a nejvhodnější. Čím dál tím víc lidí hledá alternativnější směry, kterými by se mohli dát, než se odhodlají dojít k doktorovi. Čím přírodnější, bez chemie, bez receptů, bez keců...tím lepší.
Abych pravdu přiznala, tak mám pocit, že jsem měla po celý život s doktory štěstí. Vždycky jsem k nějakému chodila a pak se to zvrtlo. Zjistila jsem, že není vše tak fajn, jak to vypadá a odešla jsem. Většinou jsem to měla bez poskrvny na těle i na duši.
Když jsem nastoupila na vysokou školu, tak jsem se rozhodla, že svého diabetologa změním. Přeci jen můj poslední byl dost z ruky a dojíždět se mi kvůli tomu nechtělo. Našla jsem si tedy diabetologii tam, kde jsem chtěla a potřebovala.
Na jejich obhajobu musím přiznat, že jsem nikdy nebyla ten nejsvědomitější diabetik a dost často jsem na své stavy kašlala. Nebylo to pro mě podstatné. Takže se se mnou zřejmě nepracovalo úplně nejlíp. I když to může být jen zdání. Před dvěma lety jsem zjistila, že to jde a já dokáži být ten dobře kompenzovaný pacient. A je to opravdu jen o přístupu.
Když přijme doktor pacienta, tak se určitě potřebuje odrazit od nějakých informací, které najde v tabulkách, pro přehled. Určitě je ale také fajn, když se pak zaměří přímo na určitou osobu a řeší to s ní individuálně. Hlavně individuálně!
Měla jsem doktora, ke kterému jsem chodila s radostí, protože jsem věděla, že něco vyřešíme a pomůže mi. Důvěřovala jsem já jemu a i on mě. Když se mi to někdy zvrtlo, tak se jen pousmál a nechal to být. Nestresoval mě s nějakými většími rozbory. Když jsem věděla, že mě čeká další kontrola a návštěva u něj, tak jsem nebyla ve stresu, z čehož mi nelítaly glykémie do horoucích pekel. Což je vlastně stav, který mě často provází u nynější doktorky, ke které docházím. Nejen, že jsem vynervená už několik hodin předem, ale v poradně si připadám jak ten největší blbec a člověk, který není schopen obhájit vůbec nic. Snad jen párkrát mě pochválila a poslala mým směrem nějaký úsměv. Možná jsem zaujatá a je to jen můj subjektivní dojem a pocit. Ale nějaký ten třetí smysl mi říká opak.
Vím, že nemůžu čekat zázraky. Že jsou lékaři jen lidé a mají své postupy a metody. A že se teda taky hlavně jedná o můj život. Můj přístup, moje budoucnost. Ale i přesto jsou pacienti vždy jen lidé a opravdu ne na každého platí stejná tabulka.
Stačí tak málo.
Dodatek:
Určitě je na světě, i v této republice, spoustu lékařů a specialistů, kteří jsou na svém místě a odvádějí skvělou práci! Díky za ně!
Kristýna Bednářová
Příběh jednoho čtenáře a vtipné hajzldámy
Kousek příběhu, který vám jistojistě vykouzlí úsměv na tváři. Knížka Čtenář z vlaku v 6.27 mi doma ležela už celkem dlouho. Krom toho byla na můj vkus dosti útlá, měla celkem nezáživný obal a vždy jsem ji odsunula na příště.
Kristýna Bednářová
Já nepronásleduji, já pletu
Žijte přítomností. Hlavně teď a tady. Minulost nechte za sebou a o budoucnosti myslete jen pozitivně. Věty, které slyším denně a sama si jimi snažím řídit. Bohužel to ale ne vždycky jde.
Kristýna Bednářová
Na chvíli v jiném těle
Téměř každý má v dnešní době účet na nějaké sociální síti, která ho nenápadně nutí sdílet svůj život s ostatními. Nahráváme fotky, píšeme statusy, lajkujeme, komentujeme a prostě se snažíme zapadnout a žít.
Kristýna Bednářová
Když má kniha vlastní život
Tak jsme se konečně dočkali! Po dvou letech je tu závěrečný díl s prapodivným vztahem mezi čarodějnicí a upírem. A musím říct, že se povedl. Jsem spokojená. Kniha života je otázkou pro všechny nadpřirozené bytosti.
Kristýna Bednářová
S noži do Džibuti
Byla dívka s noži spjatá, trénovala v rukou kata, její duše zaprodaná, dožila se vždycky rána. Neměla to nikdy lehké, musela se hodně prát, život visel na provázku, nestihla to nikdy vzdát.
Kristýna Bednářová
Sobectví tak trochu na škodu
Zjistila jsem, že jsem sobec a prahnu po moci. Jsem introvert. Člověk s téměř nulovým sebevědomím a někdo, kdo by chtěl neustále druhým snášet modré z nebe.
Kristýna Bednářová
Neuklízený pokoj = Neuspořádaná mysl
Jak mě ovlivnila metoda KonMari aneb uklízení účinně a trvale. Nikdy jsem moc před svátky uklízení neřešila. Když jsem ještě bydlela u rodičů, tak jsem měla za úkol uklidit si v pokojíčku a občas něco vypomoci po baráku.
Kristýna Bednářová
Poslouchejte svoje děti
Snaží se nám sdělit spoustu věcí, ale my je neposloucháme. Vidíme jen to svoje. Neustále jim něco vštěpujeme, ale zároveň žasneme, co dokáží samy, bez naší pomoci udělat, říct či si pomyslet.
Kristýna Bednářová
Když je problém u tebe, bude chyba u mě
Každý to zná, každý to umí, ale jen málokdo o tom přemýšlí tak, že by to dělat neměl. Pomluvy, drby, řeči.
Kristýna Bednářová
Jako blesk z čistého nebe
Když s někým pečetíte vztah, máte pocit, že to musí být navždy. Svoji budoucnost vidíte jasně. Život bok po boku s radostmi i strastmi. Nemůžete ale vidět vše.
Kristýna Bednářová
Jak tenká je hranice mezi láskou a nenávistí?
Máte pocit, že se znáte? Víte, co chcete, co děláte, na co nejčastěji myslíte? Koho či co milujete a jak žijete? Mělo by to tak být, ale dost často o sobě moc nevíme a spíše radši řešíme někoho jiného.
Kristýna Bednářová
Každý má své špatné dny....i sloni
Každý dokáže klamat tělem. Stejně tak sloni, kteří patří mezi divoká zvířata. Takový kus těla a taková úžasná mysl.
Kristýna Bednářová
Všichni jsou blázni, jenom já jsem letadlo
Kdo je v tomto světě blázen a kdo ne? Můžeme se pokládat za blázny sami a nebo nám to musí předurčit druzí? Kde jsou hranice bláznovství? Neměli by být hranice našeho světa považovány za začátek bláznovství?
Kristýna Bednářová
Jen tak trochu bláznivá
Lena Dunham – proslavila se seriálem Girls (2012), kterému napsala scénář i ho režírovala. Tentokrát chce světu ukázat, jak ten její život stál za starou belu a co v něm stihla všechno prožít.
Kristýna Bednářová
Život jako umění aneb všichni toužíme a žízníme po lásce
Živoucí a mrtví, probuzení a spící, vědomí a nevědomí. Pro ty byla tato kniha napsána. Pro ty, kteří již rozumějí nebo chtějí porozumět, proč nám Pavel pravil: „Co se bojíš smrti, blázne: všichni se měníme, ale ne všichni usneme!“
Kristýna Bednářová
Neplodnost. Adopce. Nevěra.
Témata, která se v mém okolí objevují čím dál tím víc. Neplodnost, adopce, nevěra. Možná by mě to mělo vyděsit, možná bych se nad tím měla víc zastavit a možná to taky není moje věc, tudíž bych to měla nechat plavat.
Kristýna Bednářová
Lupa – pomocník, který může zachránit střechu nad hlavou
Světlana Glaserová – Kdopak by se šmejdů bál? (Universum, 2015)
Kristýna Bednářová
Recenze: Život Ruth - Donald McCaig
Kniha bude jistojistě lahodit těm, kteří četli od Donalda McCaiga Rhetta Butlera a kteří milují Jih proti severu od Margaret Mitchellové. Věřím, že doplní spoustu zajímavostí, které byly doteď skryty a obohatí čtenáře o několik dalších informací. Musím přiznat, že jsem ani jednu zmíněnou knihu nečetla, přesto si myslím, že to ničemu nevadilo a já si v tomto díle našla svoje.
Kristýna Bednářová
Zábava zvaná jaro
„Jako každý rok se letos na jaře asi určitě zamiluju. Ať je do léta nějaká zábava. V nejhorším případě až do podzimu...života“ Karel Plíhal/Plíharmonyje/Jaro
předchozí | 1 2 | další |
- Počet článků 31
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 406x