Je mi 28 let a dokáži se těšit jako malé dítě. Opravdu už od dětství si vyhledávám věci, na které se budu těšit. I kdyby to měl být jen nějaký obal od bonbonu. Což je u mě vlastně to nejmíň pravděpodobné, na co se můžu těšit. Jako diabetik se spíš těším na obaly od sýrů atp. :o)
Znáte to? Prostě se vyskytujete v obvyklé náladě a pak to přijde. Najednou máte potřebu se na něco těšit! Prostě jen tak. Zvednout si náladu, trochu se motivovat. Zasmát se. Protože, co si budeme povídat, dnešní svět je tak moc zahlcen mlhou, že najít v něm něco pozitivního je opravdu úděl.
A pak. Oči se Vám rozjasní. Dostává se do nich jiskra, možná i trochu líbivé barvy. Líce Vám zrůžoví. Obličej se tak nějak zvětší, vlasy nabudou. Každý pór Vaší kůže do sebe nabírá tu správnou dávku pozitivna. A vy se najednou těšíte! I na ten obyčejný obal od bonbonu. Nebo na příští setkání, či na dobré jídlo, pití, na nějaký film, novou hudbu, na myčku, na auto, na kolo, na to, že se naučíte zase něco nového, na to, že nemusíte do práce, do školy, do krematoria. Vaše míra těšení je opravdu od nekonečna po nekonečno. Je občas až absurdní, ale je tam. A kdo Vám ji vezme? Nikdo!
Ikdyž...jsou tu tací, kteří kolem sebe šírí svoji mizernou, zničující a ničím nenapravitelnou náladu a chtějí Vám ten kousek štěstí sebrat. Nechtějí, abyste se tak usmívali a byli tolik plni dobré nálady. Prostě nechtějí! Vetřou se Vám do blízkosti. Zruší Váš osobní prostor a rvou Vám do hlavy tu svou bídnou náladu.
A pak tu je. Chvilka deprese, že všechno stojí za starou bačkoru a vy nemáte chuť vůbec na nic. Veškeré barvy se změní na paletu šedé a nic nemá smysl.
To je pak velký, téměř nadlidský úkol se opět začít těšit. Protože bez těšení by život stál za málo. No, opravdu. Bez dobré nálady, která dělá okamžik okamžikem. Bez těšení, kterému je tak snadné podlehnout.
Je potřeba najít nějakou motivaci či nějakého motivátora. Něco či někoho, kdo Vám tu Vaši zničenou náladu spraví. A stačí tak málo. Opravdu!
Stačí i ten obal od sýra. Stačí obrázek, nebo nějaké hezké slovo, nějaká příjemná hudba, přítomný okamžik, gurmánský zážitek s obyčejnou houskou. Jen se to nebát nalézt a vidět to ve všem ve Vašem okolí.
Lidé těšte se a smějte se! Protože jestli nebudete, což nechci vyhrožovat, tak budete patřit mezi tu mlhu! A kdo by chtěl být mlha?
