Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kdo by se v této době netěšil?

9. 01. 2015 17:35:40
Je mi 28 let a dokáži se těšit jako malé dítě. Opravdu už od dětství si vyhledávám věci, na které se budu těšit. I kdyby to měl být jen nějaký obal od bonbonu. Což je u mě vlastně to nejmíň pravděpodobné, na co se můžu těšit. Jako diabetik se spíš těším na obaly od sýrů atp. :o)

Znáte to? Prostě se vyskytujete v obvyklé náladě a pak to přijde. Najednou máte potřebu se na něco těšit! Prostě jen tak. Zvednout si náladu, trochu se motivovat. Zasmát se. Protože, co si budeme povídat, dnešní svět je tak moc zahlcen mlhou, že najít v něm něco pozitivního je opravdu úděl.

A pak. Oči se Vám rozjasní. Dostává se do nich jiskra, možná i trochu líbivé barvy. Líce Vám zrůžoví. Obličej se tak nějak zvětší, vlasy nabudou. Každý pór Vaší kůže do sebe nabírá tu správnou dávku pozitivna. A vy se najednou těšíte! I na ten obyčejný obal od bonbonu. Nebo na příští setkání, či na dobré jídlo, pití, na nějaký film, novou hudbu, na myčku, na auto, na kolo, na to, že se naučíte zase něco nového, na to, že nemusíte do práce, do školy, do krematoria. Vaše míra těšení je opravdu od nekonečna po nekonečno. Je občas až absurdní, ale je tam. A kdo Vám ji vezme? Nikdo!

Ikdyž...jsou tu tací, kteří kolem sebe šírí svoji mizernou, zničující a ničím nenapravitelnou náladu a chtějí Vám ten kousek štěstí sebrat. Nechtějí, abyste se tak usmívali a byli tolik plni dobré nálady. Prostě nechtějí! Vetřou se Vám do blízkosti. Zruší Váš osobní prostor a rvou Vám do hlavy tu svou bídnou náladu.

A pak tu je. Chvilka deprese, že všechno stojí za starou bačkoru a vy nemáte chuť vůbec na nic. Veškeré barvy se změní na paletu šedé a nic nemá smysl.

To je pak velký, téměř nadlidský úkol se opět začít těšit. Protože bez těšení by život stál za málo. No, opravdu. Bez dobré nálady, která dělá okamžik okamžikem. Bez těšení, kterému je tak snadné podlehnout.

Je potřeba najít nějakou motivaci či nějakého motivátora. Něco či někoho, kdo Vám tu Vaši zničenou náladu spraví. A stačí tak málo. Opravdu!

Stačí i ten obal od sýra. Stačí obrázek, nebo nějaké hezké slovo, nějaká příjemná hudba, přítomný okamžik, gurmánský zážitek s obyčejnou houskou. Jen se to nebát nalézt a vidět to ve všem ve Vašem okolí.

Lidé těšte se a smějte se! Protože jestli nebudete, což nechci vyhrožovat, tak budete patřit mezi tu mlhu! A kdo by chtěl být mlha?

Autor: Kristýna Bednářová | pátek 9.1.2015 17:35 | karma článku: 8.59 | přečteno: 350x


Další články blogera

Kristýna Bednářová

Příběh jednoho čtenáře a vtipné hajzldámy

Kousek příběhu, který vám jistojistě vykouzlí úsměv na tváři. Knížka Čtenář z vlaku v 6.27 mi doma ležela už celkem dlouho. Krom toho byla na můj vkus dosti útlá, měla celkem nezáživný obal a vždy jsem ji odsunula na příště.

25.4.2016 v 12:08 | Karma článku: 10.61 | Přečteno: 759 | Diskuse

Kristýna Bednářová

Já nepronásleduji, já pletu

Žijte přítomností. Hlavně teď a tady. Minulost nechte za sebou a o budoucnosti myslete jen pozitivně. Věty, které slyším denně a sama si jimi snažím řídit. Bohužel to ale ne vždycky jde.

7.3.2016 v 8:56 | Karma článku: 6.42 | Přečteno: 240 | Diskuse

Kristýna Bednářová

Na chvíli v jiném těle

Téměř každý má v dnešní době účet na nějaké sociální síti, která ho nenápadně nutí sdílet svůj život s ostatními. Nahráváme fotky, píšeme statusy, lajkujeme, komentujeme a prostě se snažíme zapadnout a žít.

18.2.2016 v 12:17 | Karma článku: 8.10 | Přečteno: 275 | Diskuse

Kristýna Bednářová

Když má kniha vlastní život

Tak jsme se konečně dočkali! Po dvou letech je tu závěrečný díl s prapodivným vztahem mezi čarodějnicí a upírem. A musím říct, že se povedl. Jsem spokojená. Kniha života je otázkou pro všechny nadpřirozené bytosti.

15.2.2016 v 13:19 | Karma článku: 7.74 | Přečteno: 143 | Diskuse

Další články z rubriky Osobní

Laďka Sindlerova

„Cos dokázala v životě?“

Dobrá otázka, že jo? Nedostala jsem ji já, zase jsem ji slyšela a v té chvíli jsem se zamyslela a zeptala se sama sebe co jsem v životě dokázala.

18.9.2018 v 12:45 | Karma článku: 18.06 | Přečteno: 631 | Diskuse

Vlastimil Fürst

Milost jen pro toho, kdo po ní touží

Pravím vám, že ten celník se vrátil ospravedlněn do svého domu, a ne farizeus. Neboť každý, kdo se povyšuje, bude ponížen, a kdo se ponižuje, bude povýšen. (Lukáš 18,14)

17.9.2018 v 21:31 | Karma článku: 11.20 | Přečteno: 100 | Diskuse

Jan Jílek

Malá Itálie v tramvaji

Jel jsem ráno tramvají č.12. Směrem na Vltavskou. Jako vždy, mezi Andělem a Klárovem se z tramvaje stane menší cizinecká kolonie. Dnes italská.

17.9.2018 v 12:35 | Karma článku: 18.50 | Přečteno: 977 | Diskuse

Alena Křehotová

Nina - zřejmě naposledy

Tedy ode mne. Předchozí článek byl v návaznosti na její rozhovor v Ona Dnes z 10. 09. 2018. Předtím jsem psala o potřebě nového vozíku a zeelektrizovaného... Dnes jen fotky. Jsou tzv. z mého archivu, autorskými právy se nemusíte

17.9.2018 v 9:45 | Karma článku: 14.67 | Přečteno: 412 | Diskuse

Laďka Sindlerova

Bůh ztratil moji adresu,

ta slova jsem tuhle někde četla nebo slyšela. Páni, nikdy by mi nenapadlo, že těmi pár slovy lze vyjádřit stav, ve kterém se právě nacházím.

17.9.2018 v 9:00 | Karma článku: 19.92 | Přečteno: 481 | Diskuse
Počet článků 31 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 397
Jsem člověk, který miluje knihy a vše s nimi spojené. Před mateřskou dovolenou jsem pracovala několik let v knihkupectví a nyní se věnuji alespoň psaní knižních recenzí. Spolupracuji s několika vydavatelstvími. Nějakým tím rokem píši na svůj blog a chtěla bych své psaní více rozvíjet.




Najdete na iDNES.cz