Kdo by se v této době netěšil?

9. 01. 2015 17:35:40
Je mi 28 let a dokáži se těšit jako malé dítě. Opravdu už od dětství si vyhledávám věci, na které se budu těšit. I kdyby to měl být jen nějaký obal od bonbonu. Což je u mě vlastně to nejmíň pravděpodobné, na co se můžu těšit. Jako diabetik se spíš těším na obaly od sýrů atp. :o)

Znáte to? Prostě se vyskytujete v obvyklé náladě a pak to přijde. Najednou máte potřebu se na něco těšit! Prostě jen tak. Zvednout si náladu, trochu se motivovat. Zasmát se. Protože, co si budeme povídat, dnešní svět je tak moc zahlcen mlhou, že najít v něm něco pozitivního je opravdu úděl.

A pak. Oči se Vám rozjasní. Dostává se do nich jiskra, možná i trochu líbivé barvy. Líce Vám zrůžoví. Obličej se tak nějak zvětší, vlasy nabudou. Každý pór Vaší kůže do sebe nabírá tu správnou dávku pozitivna. A vy se najednou těšíte! I na ten obyčejný obal od bonbonu. Nebo na příští setkání, či na dobré jídlo, pití, na nějaký film, novou hudbu, na myčku, na auto, na kolo, na to, že se naučíte zase něco nového, na to, že nemusíte do práce, do školy, do krematoria. Vaše míra těšení je opravdu od nekonečna po nekonečno. Je občas až absurdní, ale je tam. A kdo Vám ji vezme? Nikdo!

Ikdyž...jsou tu tací, kteří kolem sebe šírí svoji mizernou, zničující a ničím nenapravitelnou náladu a chtějí Vám ten kousek štěstí sebrat. Nechtějí, abyste se tak usmívali a byli tolik plni dobré nálady. Prostě nechtějí! Vetřou se Vám do blízkosti. Zruší Váš osobní prostor a rvou Vám do hlavy tu svou bídnou náladu.

A pak tu je. Chvilka deprese, že všechno stojí za starou bačkoru a vy nemáte chuť vůbec na nic. Veškeré barvy se změní na paletu šedé a nic nemá smysl.

To je pak velký, téměř nadlidský úkol se opět začít těšit. Protože bez těšení by život stál za málo. No, opravdu. Bez dobré nálady, která dělá okamžik okamžikem. Bez těšení, kterému je tak snadné podlehnout.

Je potřeba najít nějakou motivaci či nějakého motivátora. Něco či někoho, kdo Vám tu Vaši zničenou náladu spraví. A stačí tak málo. Opravdu!

Stačí i ten obal od sýra. Stačí obrázek, nebo nějaké hezké slovo, nějaká příjemná hudba, přítomný okamžik, gurmánský zážitek s obyčejnou houskou. Jen se to nebát nalézt a vidět to ve všem ve Vašem okolí.

Lidé těšte se a smějte se! Protože jestli nebudete, což nechci vyhrožovat, tak budete patřit mezi tu mlhu! A kdo by chtěl být mlha?

Autor: Kristýna Bednářová | pátek 9.1.2015 17:35 | karma článku: 9.07 | přečteno: 350x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Osobní

Miloš Korotvička

NEBYL TEN ŽIVOT DŘÍVE HEZKÝ?

Život je asi hezký pořád. Když se žije a vychutnává. A to umíme v dětství určitě. Zpátečku nezařadíš a jak daleko dojedeš máš hodně ve svých rukou. Jenom si to uvědomit včas. Asi nostalgie.

19.6.2019 v 6:35 | Karma článku: 15.92 | Přečteno: 403 | Diskuse

Karla Šimonovská - Slezáková

Československé Italky jsou holky pro všechno aneb Jsme národ silných žen

Když se Češka zamiluje, půjde třeba světa kraj za svojí láskou a dokáže v cizí zemi mnohdy pro ni nepředstavitelné a pro jiné nemožné. Udělá i to, co by ve svém rodném kraji nikdy neudělala.

18.6.2019 v 18:02 | Karma článku: 28.26 | Přečteno: 1098 | Diskuse

Kristýna Burgerová

Když má chlap radši fotbal než vás

Nesnáším fotbal, asi jako většina žen nedokážu pochopit, proč se banda manekýnů honí po hřišti za kulatým čímsi, přehrává etudy na téma: Paní učitelko on mi zlomil pravítko a dloubnul mě tužkou do zadku.

18.6.2019 v 9:00 | Karma článku: 37.46 | Přečteno: 6618 | Diskuse

Zdeněk Bárta

Moje neomarxistická otcovská dovolená

Jak se člověk dostane na otcovskou dovolenou? Celkem snadno. Musí se stát otcem. Jak? Ten první nejrozšířenější způsob zde nebudu rozebírat. Ten další, méně známý je v něčem podobný. Musíte mít ovšem při styku mnohem delší výdrž.

18.6.2019 v 6:15 | Karma článku: 18.69 | Přečteno: 625 | Diskuse

Pavlína Peťovská

Život v korporátu II: První den v práci

Konečně jsme se dočkali a přišel Den D. Dnes se začne psát historie: příběh kariéry sebevědomého úspěšného korporátního člověka.

17.6.2019 v 16:20 | Karma článku: 22.80 | Přečteno: 1885 | Diskuse
Počet článků 31 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 400
Jsem člověk, který miluje knihy a vše s nimi spojené. Před mateřskou dovolenou jsem pracovala několik let v knihkupectví a nyní se věnuji alespoň psaní knižních recenzí. Spolupracuji s několika vydavatelstvími. Nějakým tím rokem píši na svůj blog a chtěla bych své psaní více rozvíjet.

Najdete na iDNES.cz