Příběh jednoho čtenáře a vtipné hajzldámy

Kousek příběhu, který vám jistojistě vykouzlí úsměv na tváři. Knížka Čtenář z vlaku v 6.27 mi doma ležela už celkem dlouho. Krom toho byla na můj vkus dosti útlá, měla celkem nezáživný obal a vždy jsem ji odsunula na příště.

Když jsem koukala, jak se kniha líbila ostatním čtenářům, tak jsem se dozvěděla, že někomu připomíná Amélii z Montmartru. Jelikož se jedná o film, který jsem viděla nesčetněkrát a který miluji, tak to najednou knihu povzneslo na úplně jinou úroveň. Stačilo tak málo.

Moje čtení bylo provázeno hudbou z filmu a stylem vyprávění. Musím říct, že mě to bavilo snad ještě víc. Krom toho, děj se odehrává v Paříži...takže proč ne :-)

Dle anotace mělo jít o příběh muže, Guylaina Vignollesa, který žije celkem nudný život. Každé ráno nasedá do vlaku v 6.27, v kterém nahlas předčítá úryvky z všemožných listů, které zachránil před zničením. Náplní jeho opravdové práce je obsluhovat jakýsi stroj Zerstor 500, který polyká, cupuje a ničí již odepsané knihy.

Přestože je Guylain hlavním obsluhovačem tohoto drtiče, z celého srdce ho nesnáší. Je pro něj noční můrou. Je to ale jeho život a on ho stereotypně žije. Kolem sebe má jen hrstku přátel, mezi které patří karas z kulatého akvária, Rouget de Lisle. Jeho přátelé jsou dosti prapodivní, ale dílo obohacují o spoustu zajímavých chvil v podobě vášně pro alexandriny nebo zoufalého hledání všech výtisků svých nohou (pochopíte až z textu v knize).

Osud mu ale chystá jiné překvápko. Jednoho dne najde ve vlaku zlatý poklad. USB, která obsahuje životní příběh záhadné ženy, Julie - mladičké obsluhovačky veřejných záchodků.

Život dělá kotrmelec a vše se mění. Děj dostává tu správnou šťávu, která celou knihu posouvá o úroveň výš. Dozvídáme se totiž další příběh. Opět stereotypní, ale mnohem vtipnější. Kdo by kdy čekal takové humorné a trefné poznatky z veřejných záchodků?

Od této chvíle nebudu koukat na hajzlbabky stejně jako doposavaď. Budu mít pocit, že musím spočítat všechny dlaždičky, okouknout, zdali najdu návštěvní knihu a hlavně už nikdy nezapomenu vhodit minci na talířek a usmát se.

Prvotina Jeana-Paula Didierlaurenta mně opravdu zvedla náladu. Ač bylo vše takové prapodivně krátké (na to nejsem zvyklá), tak vše sedělo tak jak má a zanechalo to ve mně nepopsatelný pocit štěstí.

Doporučuji všemi dvaceti :-)

Kniha: Čtenář z vlaku v 6.27

Autor: Jean-Paul Didierlaurent

Vydává: Knižní Klub, 2015