Všichni jsou blázni, jenom já jsem letadlo
Prot je považován za blázna. Ocitne se v psychiatrické léčebně u doktora Gena Brewera, autora knihy. Je vítán, neboť tvrdí, že pochází z planety K-PAX a je zde jen na návštěvě. Nosí tmavé brýle, miluje jakékoliv ovoce a je naprosto upřimný. Zdá se, že je i nadprůměrně inteligentní. Všichni ostatní pacienti ho milují. Rozumí si s každým a mnohým pomůže k uzdravení. Ač by se mohlo zdát, že je v pořádku, doktor chce vyšťourat co nejvíc, aby ho uzdravil. Stojí si za tím, že je to nemocný člověk, který potlačuje svůj největší problém.
Může nám pomoci v uzdravení někdo druhý a nebo si musíme poradit sami? Jak závažné musí být naše „onemocnění“, abychom svůj život vložili do područí někoho jiného?
Planeta K-PAX vypadá opravdu jako největší ideál země, kde by chtěl žít každý. Nemusí se tam chodit do práce, každý dělá vlastně jen to, co chce a vše funguje. Tamější obyvatelé se vzdělávají podle sebe a jsou v tom zřejmě velice dobří. Všichni jsou jedna rodina. Kriminalita tam vůbec neexistuje. Prostě naprostý ráj. Až na tu sexualitu.
Rozhovory mezi doktorem a protem nabírají na intenzitě. Pro prota pobavení, pro gena zoufalství. Přesto se doktor nevzdává a zapojuje metodu hypnózy. Máme tu novou postavu zvanou Robert. Robert je přítelem prota a vypadá to, že má opravdu velký problém, který se bojí řešit. Najednou pomáháme Robertovi. Příběh, který mi pořádně zamotal hlavu. Tělo zůstává, duše odchází.
Ale pokračujeme dál. Naštěstí je další díl hned na následující stránce. Sezení pokračuje a s ním i odkrývání pravd.
Prot začíná být nepostradatelnou osobou v léčebně. Pomohl už několika pacientům a když se o něm dozvídá okolí, začíná být žádaný i zde. Všichni touží po pomoci, všichni chtějí na planetu K-PAX. Média jsou mocná a chtějí prota pro sebe, což se jim lehce vymstí.
Opět je na scéně hypnóza, tentokrát ještě hlubší. Přichází nové postavy. Příběh se začíná ukazovat v celé kráse a já jsem nadšená čím dál víc. Téma rozpolcené osobnosti mě velice zaujal, takže není divu, že se ocitám na konci knihy.
Svět podle prota je kniha, která mě nutí k neustálému zamyšlení o našem světě a o tom, co se tu děje za šílenosti. Společnost toleruje hodně, ale ještě víc dělá věci, které popírají zdravý rozum.
Svět podle prota/Na světelném paprsku, vydává v roce 2015 Knižní klub
Kristýna Bednářová
Příběh jednoho čtenáře a vtipné hajzldámy
Kousek příběhu, který vám jistojistě vykouzlí úsměv na tváři. Knížka Čtenář z vlaku v 6.27 mi doma ležela už celkem dlouho. Krom toho byla na můj vkus dosti útlá, měla celkem nezáživný obal a vždy jsem ji odsunula na příště.
Kristýna Bednářová
Já nepronásleduji, já pletu
Žijte přítomností. Hlavně teď a tady. Minulost nechte za sebou a o budoucnosti myslete jen pozitivně. Věty, které slyším denně a sama si jimi snažím řídit. Bohužel to ale ne vždycky jde.
Kristýna Bednářová
Na chvíli v jiném těle
Téměř každý má v dnešní době účet na nějaké sociální síti, která ho nenápadně nutí sdílet svůj život s ostatními. Nahráváme fotky, píšeme statusy, lajkujeme, komentujeme a prostě se snažíme zapadnout a žít.
Kristýna Bednářová
Když má kniha vlastní život
Tak jsme se konečně dočkali! Po dvou letech je tu závěrečný díl s prapodivným vztahem mezi čarodějnicí a upírem. A musím říct, že se povedl. Jsem spokojená. Kniha života je otázkou pro všechny nadpřirozené bytosti.
Kristýna Bednářová
S noži do Džibuti
Byla dívka s noži spjatá, trénovala v rukou kata, její duše zaprodaná, dožila se vždycky rána. Neměla to nikdy lehké, musela se hodně prát, život visel na provázku, nestihla to nikdy vzdát.
Kristýna Bednářová
Sobectví tak trochu na škodu
Zjistila jsem, že jsem sobec a prahnu po moci. Jsem introvert. Člověk s téměř nulovým sebevědomím a někdo, kdo by chtěl neustále druhým snášet modré z nebe.
Kristýna Bednářová
Neuklízený pokoj = Neuspořádaná mysl
Jak mě ovlivnila metoda KonMari aneb uklízení účinně a trvale. Nikdy jsem moc před svátky uklízení neřešila. Když jsem ještě bydlela u rodičů, tak jsem měla za úkol uklidit si v pokojíčku a občas něco vypomoci po baráku.
Kristýna Bednářová
Poslouchejte svoje děti
Snaží se nám sdělit spoustu věcí, ale my je neposloucháme. Vidíme jen to svoje. Neustále jim něco vštěpujeme, ale zároveň žasneme, co dokáží samy, bez naší pomoci udělat, říct či si pomyslet.
Kristýna Bednářová
Když je problém u tebe, bude chyba u mě
Každý to zná, každý to umí, ale jen málokdo o tom přemýšlí tak, že by to dělat neměl. Pomluvy, drby, řeči.
Kristýna Bednářová
Jako blesk z čistého nebe
Když s někým pečetíte vztah, máte pocit, že to musí být navždy. Svoji budoucnost vidíte jasně. Život bok po boku s radostmi i strastmi. Nemůžete ale vidět vše.
Kristýna Bednářová
Jak tenká je hranice mezi láskou a nenávistí?
Máte pocit, že se znáte? Víte, co chcete, co děláte, na co nejčastěji myslíte? Koho či co milujete a jak žijete? Mělo by to tak být, ale dost často o sobě moc nevíme a spíše radši řešíme někoho jiného.
Kristýna Bednářová
Každý má své špatné dny....i sloni
Každý dokáže klamat tělem. Stejně tak sloni, kteří patří mezi divoká zvířata. Takový kus těla a taková úžasná mysl.
Kristýna Bednářová
Jen tak trochu bláznivá
Lena Dunham – proslavila se seriálem Girls (2012), kterému napsala scénář i ho režírovala. Tentokrát chce světu ukázat, jak ten její život stál za starou belu a co v něm stihla všechno prožít.
Kristýna Bednářová
Život jako umění aneb všichni toužíme a žízníme po lásce
Živoucí a mrtví, probuzení a spící, vědomí a nevědomí. Pro ty byla tato kniha napsána. Pro ty, kteří již rozumějí nebo chtějí porozumět, proč nám Pavel pravil: „Co se bojíš smrti, blázne: všichni se měníme, ale ne všichni usneme!“
Kristýna Bednářová
Neplodnost. Adopce. Nevěra.
Témata, která se v mém okolí objevují čím dál tím víc. Neplodnost, adopce, nevěra. Možná by mě to mělo vyděsit, možná bych se nad tím měla víc zastavit a možná to taky není moje věc, tudíž bych to měla nechat plavat.
Kristýna Bednářová
Lupa – pomocník, který může zachránit střechu nad hlavou
Světlana Glaserová – Kdopak by se šmejdů bál? (Universum, 2015)
Kristýna Bednářová
Recenze: Život Ruth - Donald McCaig
Kniha bude jistojistě lahodit těm, kteří četli od Donalda McCaiga Rhetta Butlera a kteří milují Jih proti severu od Margaret Mitchellové. Věřím, že doplní spoustu zajímavostí, které byly doteď skryty a obohatí čtenáře o několik dalších informací. Musím přiznat, že jsem ani jednu zmíněnou knihu nečetla, přesto si myslím, že to ničemu nevadilo a já si v tomto díle našla svoje.
Kristýna Bednářová
Zábava zvaná jaro
„Jako každý rok se letos na jaře asi určitě zamiluju. Ať je do léta nějaká zábava. V nejhorším případě až do podzimu...života“ Karel Plíhal/Plíharmonyje/Jaro
Kristýna Bednářová
Dvě strany života
Tabula rasa. Nepopsaná tabule, která má před sebou spoustu možností. Každý člověk se narodí a má šanci na krásný nový život. I když už těch životů za sebou může mít víc, tak od teď začíná nanovo. Nastupuje do nového koloběhu, který mu dává spoustu zkušeností a posouvá ho zase o kus dál.
předchozí | 1 2 | další |
- Počet článků 31
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 406x