Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Příběh jednoho čtenáře a vtipné hajzldámy

25. 04. 2016 12:08:54
Kousek příběhu, který vám jistojistě vykouzlí úsměv na tváři. Knížka Čtenář z vlaku v 6.27 mi doma ležela už celkem dlouho. Krom toho byla na můj vkus dosti útlá, měla celkem nezáživný obal a vždy jsem ji odsunula na příště.

Když jsem koukala, jak se kniha líbila ostatním čtenářům, tak jsem se dozvěděla, že někomu připomíná Amélii z Montmartru. Jelikož se jedná o film, který jsem viděla nesčetněkrát a který miluji, tak to najednou knihu povzneslo na úplně jinou úroveň. Stačilo tak málo.

Moje čtení bylo provázeno hudbou z filmu a stylem vyprávění. Musím říct, že mě to bavilo snad ještě víc. Krom toho, děj se odehrává v Paříži...takže proč ne :-)

Dle anotace mělo jít o příběh muže, Guylaina Vignollesa, který žije celkem nudný život. Každé ráno nasedá do vlaku v 6.27, v kterém nahlas předčítá úryvky z všemožných listů, které zachránil před zničením. Náplní jeho opravdové práce je obsluhovat jakýsi stroj Zerstor 500, který polyká, cupuje a ničí již odepsané knihy.

Přestože je Guylain hlavním obsluhovačem tohoto drtiče, z celého srdce ho nesnáší. Je pro něj noční můrou. Je to ale jeho život a on ho stereotypně žije. Kolem sebe má jen hrstku přátel, mezi které patří karas z kulatého akvária, Rouget de Lisle. Jeho přátelé jsou dosti prapodivní, ale dílo obohacují o spoustu zajímavých chvil v podobě vášně pro alexandriny nebo zoufalého hledání všech výtisků svých nohou (pochopíte až z textu v knize).

Osud mu ale chystá jiné překvápko. Jednoho dne najde ve vlaku zlatý poklad. USB, která obsahuje životní příběh záhadné ženy, Julie - mladičké obsluhovačky veřejných záchodků.

Život dělá kotrmelec a vše se mění. Děj dostává tu správnou šťávu, která celou knihu posouvá o úroveň výš. Dozvídáme se totiž další příběh. Opět stereotypní, ale mnohem vtipnější. Kdo by kdy čekal takové humorné a trefné poznatky z veřejných záchodků?

Od této chvíle nebudu koukat na hajzlbabky stejně jako doposavaď. Budu mít pocit, že musím spočítat všechny dlaždičky, okouknout, zdali najdu návštěvní knihu a hlavně už nikdy nezapomenu vhodit minci na talířek a usmát se.

Prvotina Jeana-Paula Didierlaurenta mně opravdu zvedla náladu. Ač bylo vše takové prapodivně krátké (na to nejsem zvyklá), tak vše sedělo tak jak má a zanechalo to ve mně nepopsatelný pocit štěstí.

Doporučuji všemi dvaceti :-)

Kniha: Čtenář z vlaku v 6.27

Autor: Jean-Paul Didierlaurent

Vydává: Knižní Klub, 2015

Autor: Kristýna Bednářová | pondělí 25.4.2016 12:08 | karma článku: 10.61 | přečteno: 753x

Další články blogera

Kristýna Bednářová

Já nepronásleduji, já pletu

Žijte přítomností. Hlavně teď a tady. Minulost nechte za sebou a o budoucnosti myslete jen pozitivně. Věty, které slyším denně a sama si jimi snažím řídit. Bohužel to ale ne vždycky jde.

7.3.2016 v 8:56 | Karma článku: 6.42 | Přečteno: 235 | Diskuse

Kristýna Bednářová

Na chvíli v jiném těle

Téměř každý má v dnešní době účet na nějaké sociální síti, která ho nenápadně nutí sdílet svůj život s ostatními. Nahráváme fotky, píšeme statusy, lajkujeme, komentujeme a prostě se snažíme zapadnout a žít.

18.2.2016 v 12:17 | Karma článku: 8.10 | Přečteno: 275 | Diskuse

Kristýna Bednářová

Když má kniha vlastní život

Tak jsme se konečně dočkali! Po dvou letech je tu závěrečný díl s prapodivným vztahem mezi čarodějnicí a upírem. A musím říct, že se povedl. Jsem spokojená. Kniha života je otázkou pro všechny nadpřirozené bytosti.

15.2.2016 v 13:19 | Karma článku: 7.74 | Přečteno: 143 | Diskuse

Další články z rubriky Osobní

Jan Jílek

Maluj zase obrázky

Minulou sobotu jsem po padesáti letech vzal do ruky barvičky, kterým jsme kdysi říkali: „Vodovky ”. Má láska, jež mi ty barvičky půjčila a věnovala mi papír ze svého draze nakoupeného bloku, jim říká: „Akvarelové barvy.”

23.9.2017 v 0:45 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 91 | Diskuse

Roman Janas

Pomozte šířit příběhy válečných zajatců

Vážení přátelé, známí i neznámí, dovolte mi vás poprosit o vaši pomoc. V loňském roce to nevyšlo, i přesto se mi povedlo válečnou expozici, za pomoci mnoha hodin práce a drobných sponzorů, uvést do fungujícího stavu.

22.9.2017 v 19:48 | Karma článku: 5.81 | Přečteno: 99 | Diskuse

Alena Křehotová

„Vajíčko? Malíři?“

Malíři? Vajíčko? – Pro toho mám svíčkovou... Tohle z báječné televizní série Taková normální rodinka, napsané podle knížky Fan Vavřincové, s nezapomenutelnou Danou Medřickou, je naše oblíbená hláška vždy, když je třeba vymalovat.

22.9.2017 v 17:07 | Karma článku: 6.89 | Přečteno: 178 | Diskuse

Lucia Rien

V zajetí

Svoboda. Je? Existuje vůbec? Je někdo z nás doopravdy svobodný? Co to vlastně znamená svoboda? A proč po ní tak neskonale toužím? Poradí mi někdo návod na život? A ve své podstatě.. O co tady sakra jde?

22.9.2017 v 16:46 | Karma článku: 4.64 | Přečteno: 143 | Diskuse

Jiří Jiroudek

"Obávám se dne, kdy vývoj technologie předčí vzájemné lidské vztahy. To potom svět ...

To potom svět bude mít GENERACI IDIOTŮ"! Albert Einstein. I vzhledem k současnosti ten citát až zamrazí.

22.9.2017 v 14:49 | Karma článku: 6.63 | Přečteno: 199 | Diskuse
Počet článků 31 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 390
Jsem člověk, který miluje knihy a vše s nimi spojené. Před mateřskou dovolenou jsem pracovala několik let v knihkupectví a nyní se věnuji alespoň psaní knižních recenzí. Spolupracuji s několika vydavatelstvími. Nějakým tím rokem píši na svůj blog a chtěla bych své psaní více rozvíjet.


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.