Touha pomoci

18. 02. 2015 7:55:08
Je pravda, že raději řeším ostatní než sebe. A stejně tak i ráda pomáhám. Občas mě dost ničí, když pomoci nemohu a nebo nedokážu. Safra, je tu jeden člověk, který nabízí pomoc a nikdo ji nechce! Proč?

Kdo mě zná, tak ví, že jsem člověk, který má srdce otevřené. Snažím se být milá, se všemi vycházet, moc se nerozčilovat, nehádat a vyhýbat se konfliktům. Čím jsem starší, tím zjišťuji, že to celý život dělám naprosto špatně. Teda ne pořád, ale občas. Protože být pořád ta hodná? Ta, co se dřív omluví a ta co chce mít čistý štít? Co když by bylo lepší být občas ta krutá, ta co má radši svůj názor, občas vybuchne a občas se s někým pohádá? Nepročistí to víc vzduch?

Začíná se mi líbit víc a víc druhá varianta, ale zjišťuji, že je dost těžké se tím řídit a nepodléhat modelu hodné holky.

Stejně tak mám vryté, bránit ostatní před nespravedlivostí. Nastolit jakousi rovnováhu, obhájit druhý názor a hlavně nenechat nic a nikoho na holičkách. Slovo ANO je tak jednoduché a tak zničující!

A co teprve pomoc ostatním. Musím přiznat, že jako spousta dalších ráda radím. Vyslechnu, nic neříkám a pak se snažím vydolovat v tom svém chorém mozku nějakou smysluplnou radu. Sem tam je dobrá, někdy totální nesmysl. Ale v ten moment je to prostě to nejlepší, co mě napadne.

A teprve nedávno jsem zjistila, jak to vlastně je. Nebo by mohlo být? Čtu knihu Tvarytmy od Jaroslava Duška a jsem pohlcena. A šrotuje mi to v hlavě víc a víc. Protože dle Jardy je touha pomoci vlastně jakousi touhou po moci :O Kdo to kdy viděl, aby člověk, který chce pomoci druhému, toužil po moci. To je přeci nesmysl. Nebo ne? Co když je to pravda, která je tak rafinovaně skrytá, až to při odkrytí bolí. Jen si to představte. Jste člověkem, který by nejradši pomohl, kde se dá. Většinou z toho nic nekápne a najednou zjistíte, když si přečtete kus jedné knihy, že toužíte po nějaké moci. To vás lehce nakopne a donutí k zamyšlení. Snažíte se celou věc popřít, ale zjišťujete, že to asi takový nesmysl nebude.

Aby byl člověk šťastný, měl by se starat jen sám o sebe. Nebo teda aspoň co nejvíc sám o sebe. Pozorovat sám sebe, svoji řeč těla a mysli. Stravovat se jen dle toho, co vyhovuje jen nám osobně. Protože tvrzení, že každý je jiný a sedí mu něco jiného, není výmysl. Někdo rád horké, někdo ledové. Někdo rád světlo, někdo tmu. Někdo je optimista, někdo pesimista. A tak by to šlo až do nekonečna. Takže z takovéhoto množství protikladů můžete zjistit, že práce na nás samotných je opravdu na hodně dlouho. A až teprve objevíte sami sebe, tak můžete radit a objevovat druhé. Samozřejmě by se dalo podotknout, že druzí nám dávají pomocnou ruku k tomu, abychom zjistili, jak na tom vlastně jsme. Jsou pro nás jakýmsi pomyslným zrcadlem. Ale ani to nám nepomáhá, protože to zrovna v tu chvíli nevidíme. Takže se v tom plácáme a jsme nešťastni. Neustále se dovoláváme někoho, kdo by to za nás vyřešil. A nedejbože chceme ještě pomáhat. Chceme mít nad někým moc. Podvědomě možná toužíme, aby nám byl někdo vděčný, aby nás měl rád a abychom nebyli sami. Bojíme se samoty jako čert kříže. Takže se zoufale bráníme a děláme první poslední, abychom někdy neskončili jen sami se sebou a museli řešit jen a jen sebe. A to nevíme, že samota by pro nás měla být spíš oslavou než nějakým otroctvím a záhubou. Jsem sama? Konečně!

Chcete pomoci? Zkuste pomoci nejprve sami sobě a pak teprve druhým. Buďte se sebou šťastni a užívejte si sami sebe. A nebo když už máte opravdu krizi, tak pomáhejte těm, kteří si sami nepomohou – tzn. nemocným dětem nebo opuštěným zvířatům.

Zajímavé je, že na Váš aktuální problém přichází vždy aktuální řešení. Někdy ho vidíme, někdy ne. Ale opravdu tu je. V reálném životě přímo nespočet situací, které mají své místo a které se dějí z nějakého důvodu. Jenom v tomto uspěchaném světě na ně nemáme čas a radši se ženeme za něčím, co si myslíme, že je to správné. Hrabeme se v minulosti a plánujeme budoucnost. A přitom přítomnost nám uniká. Poslouchejte sami sebe a nebo děti. To jsou ti, kteří žijí ten nejhezčí život.

Autor: Kristýna Bednářová | středa 18.2.2015 7:55 | karma článku: 7.04 | přečteno: 285x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Osobní

Tereza Ledecká

I duše mohou plakat

Někdy potkáte někoho, bez koho už nedokážete žít..., a tak, když vás osud rozdělí a pak následně zase spojí, neváháte ani chviličku... Pro Marušku...

29.3.2024 v 11:16 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 62 |

Tereza Ledecká

IQ tykve ?

Jednou v Básnících se Štěpán Šafránek zeptal pana profesora, "Jak člověk pozná, že je blb?" Pamatujete, co mu na to odpověděl? "Chytrej člověk to nepozná nikdy, a blbci je to jedno!" Tak vám přeju, ať nikdy nedojdete poznání...

28.3.2024 v 14:15 | Karma článku: 13.65 | Přečteno: 247 |

Lucie Svobodová

Magor

Přátelé, širší rodina - každý reagoval na mé členství odlišně. Někteří na mě neustále křičeli, že jsem magor. Jiní si to pravděpodobně také mysleli, ale rozhodli se nechat si to pro sebe.

28.3.2024 v 8:59 | Karma článku: 13.69 | Přečteno: 1497 | Diskuse

Vlastík Fürst

Pravopis máš hrozný, ale piš dál!

Jaké máte vzpomínky na svá školní léta? Měli jste také svého oblíbeného učitele - učitelku? Nebo jste dokonce byli platonicky zamilovaní do vaší kantorky - kantora?

27.3.2024 v 14:30 | Karma článku: 22.66 | Přečteno: 474 | Diskuse

Tereza Ledecká

Sněžkolezkyně

My Češi jsme pověstní svými nákupními výpravami do Polska, ale věřte, že na dně Lomniczky nic nekoupíte, a ještě za to draze zaplatíte

20.3.2024 v 23:29 | Karma článku: 10.93 | Přečteno: 297 |
Počet článků 31 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 406
Jsem člověk, který miluje knihy a vše s nimi spojené. Před mateřskou dovolenou jsem pracovala několik let v knihkupectví a nyní se věnuji alespoň psaní knižních recenzí. Spolupracuji s několika vydavatelstvími. Nějakým tím rokem píši na svůj blog a chtěla bych své psaní více rozvíjet.

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...